Jan Kučera, Lukáš Opekar

Vše, co byste chtěli nebo měli vědět

Zajímá Vás dění kolem lidských zdrojů, zaměstnanosti, změnách v zákoně ovlivňujících Váš profesní růst? Nebo Vás zajímá jen dění ve společnosti WinWork, s.r.o.?

Zpět na seznam novinek

Nový občanský zákoník zasáhl i do pracovního práva

V návaznosti na schválený a od 1. ledna 2014 účinný nový občanský zákoník (dále jen „OZ“) byl v rámci části šedesáté sedmé zákona č. 303/2013 Sb. novelizován též zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Kromě legislativně technických změn reagujících na nové pojmy použité v občanském zákoníku (např. právní jednání namísto právních úkonů) přináší i některé významné změny věcné.

Nejdůležitější věcné změny v zákoníku práce (dále jen „ZP“) od 1. 1. 2014:

- právní úprava svéprávnosti (dříve způsobilosti k právním úkonům) fyzické osoby -zaměstnance nebo zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích, stanovení zákazu výkonu závislé práce do 15 let věku a důsledky neplatnosti právních jednání jsou nyní vyhrazeny OZ a ZP tuto problematiku - až na výjimky - již neupravuje;

- ZP stanoví, ve kterých případech se ke konkrétnímu věcně nebo formálně vadnému právnímu jednání nepřihlíží a jsou tudíž právně neúčinná;

- ZP ve vazbě na obecnou úpravu v OZ zavádí nový institut spočívající  v možnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti zákonným zástupcem (nově i opatrovníkem) mladistvého zaměstnance mladšího 16 let věku s přivolením soudu, je-li to nezbytné v zájmu jeho vzdělávání, vývoje nebo zdraví;

- ZP stanoví zákaz postoupení práva na mzdu, plat, odměnu z dohody nebo jejich náhradu nebo použití tohoto práva k zajištění dluhu, s výjimkou dohody o srážkách ze mzdy;

- ZP omezuje možnosti započtení proti pohledávce na mzdu, plat, odměnu z dohody nebo jejich náhradu, a to jen ve vazbě na podmínky stanovené pro výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řízení;

- ZP výslovně stanoví zákaz či omezení použití některých občanskoprávních institutů.

Pro pracovněprávní vztahy je dále významná doplňková nebo dokonce výlučná úprava některých institutů v OZ. Tak je tomu například ohledně  předsmluvní odpovědnosti a postupu stran při uzavírání smluv, odstoupení od smlouvy, započtení vzájemných pohledávek nebo dohod o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů, kdy např. k uzavření dohody o srážkách ze mzdy k uspokojení jiné pohledávky, než pohledávky z pracovněprávního vztahu, je třeba souhlasu zaměstnavatele, jinak není povinen ji provádět, a náklady v souvislosti s prováděním srážek ze mzdy na základě těchto dohod jdou k tíži dlužníka.

Obecně platí, že ustanovení OZ pro pracovněprávní vztahy lze použít jen tehdy, není-li speciální úprava v ZP nebo nevylučuje-li to ZP, avšak takové použití je možné vždy jen v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.

V souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 303/2013 Sb. dochází od 1. 1. 2014 ke změnám i v zákoně o zaměstnanosti:

- v  § 25 byl doplněn výčet fyzických osob, které nemohou být uchazeči o zaměstnání ve funkci člena správní rady nebo statutárního ředitele akciové společnosti vykonávajícího mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou je touto společností odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem (odměnou) podle odstavce 3 přesáhne polovinu minimální mzdy. Dále  fyzickou osobu pověřenou obchodním vedením, která tuto činnost vykonává za odměnu mimo pracovněprávní vztah a její měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem (odměnou) podle odstavce 3 přesáhne polovinu minimální mzdy.

Podrobnější informace o změnách v ZP a zákoně o zaměstnanosti platných od 1. 1. 2014 naleznete zde a zde.

Zdroj: businessinfo.cz